úterý 3. září 2013

Úhel pohledu ZRUŠEN

Důvod: Postupně odpadli prakticky všichni lidi.

Jednotlivé LARPy možná zkusíme někdy odehrát, ale momentálně vůbec nevím kdy. Snad příští rok něco vyjde - ať už něco zde prezentovaného nebo nějaká úplně jiná hra.

vlndl

sobota 13. července 2013

Úhel pohledu II

Úhel pohledu II
Dlouho se nic nedělo, všichni ztratili naději, ale nakonec přece jen vycházíme s kůží na trh a ohlašujeme druhý Úhel pohledu. Konat se bude tradičně na louce u Mladotic (http://www.mapy.cz/#x=15.551374&y=49.867224&z=14&u=u&umc=9jMUOxWiwh&uml=49%C2%B052'0.323%22N%2C%2015%C2%B033'11.943%22E&t=s) v nestandardním termínu 13. – 15. září. (Opět kvůli Tauree.)
Je to víkend, hlavním herním dnem bude sobota. Spoléháme na to, že řada z vás pracuje, takže vám je prostě jedno, jestli jsou, nebo nejsou prázdniny, a zbytek je na VŠ, takže to je jedno ještě víc. Hrát se bude určitě celou sobotu, možná v pátek večer a v neděli dopoledne – uvidí se podle toho, kolik se sejde her a jak vlastně budete mít čas.
Opět půjde o sérii víceméně komorních larpů, které tentokrát nebudou spojené stejným světem, ale úplně nezávislé, a které budou trvat jen několik hodin. Počítáme s 10-20 lidmi. Momentálně jsou plánovány tři hry (Valandil, Sallah, Berethir), ale je možné, že jich ještě pár přibude.
Platit se pravděpodobně bude 100, maximálně 150,-, na místě nebude nic mimo WC a velkého stanu, který bude využitý ve hře. Jídlo a stany si zajistěte vlastní, vodu snad ze značné části zajistíme my.
(Informace budou ještě upřesněny, až přijde čas. Zatím prosíme o co nejrychlejší signál, že máte zájem se zúčastnit.)

Blázinec U Slavných (Valandilovo)
Tohle by měla být večerní hra – podobná a tak trochu navazující na loňskou Hospodu U Svatých.
Několik chovanců domova důchodců je na výletě na venkově – spolu se svými dvěma dozorci. Včera večer se děly věci – budou dnes pokračovat? Kdo se jim snaží zabránit, kdo je provokuje, kdo vlastně ví, o co jde?
Dozorci: Považují své svěřence za blázny. Problém není v tom, že zapomínají, ale že si vzpomínají na úplně nesmyslné věci. Většina z nich si jednoduše hraje na slavné osobnosti politiky, kultury, vědy. Ovšem samozřejmě se o ně dále starají, což vzhledem k věku a stavu „slavných“ není jednoduché.  
Svěřenci: Řada z nich věří jen ve svou slávu a ostatní označuje za podvodníky, jiní si myslí, že za hromadnou internací slavných v starobinci je nějaké spiknutí.  Jakákoli neřest je vítána, jakákoli subverze řádu dozorců rovněž. Mnoho z nich se snaží domoci se svého původního postavení. Jsou limitováni svou tělesnou konstitucí, ovšem někteří se snaží ji překonat.  
Vybavení: pyžamovité, bláznovské, stařecké, berly a vozíčky vítány. Příběh je zasazen do našeho světa. Specifičtější pokyny přijdou až k jednotlivým postavám.
Postavy: ---přibudou---
(Pozn.: Lehce inspirováno filmem Bubba Ho-tep, ale nedoporučuji se na to koukat přede hrou, mohlo by to vyvolat nějaká očekávání, která vůbec nemusí být naplněna.)

Ve vsi je ďábel (Berethirovo)
Vesnice Krupná byla vždy tak nějak stranou dění. Měla své slavnosti, měla své žně, měla i své sousedské spory. Zkrátka měla své radosti i starosti. Nikdy však nic, s čím by si sousedská otčina nevěděla rady. To se však změnilo, když jednu z žen postihla učiněná hrůza, začala promlouvat hlubokými mužskými hlasy, z jejího dechu byla cítit síra a oči se jí podlily krví.
Seběhlo se mnoho lidí z celé vsi, snažili se pomoci nebo se jen zvědavě podívat. Rychtář rozhodl, že nejrychlejší mladík musí běžet do den vzdálené vsi Otroubky, aby přivedl kněze. Už nemůže být pochyb. Ve vsi je ďábel!
Hra bude určená zhruba pro 15 lidí, role budou předem připravené, hráči se do nich budou moci hlásit a hra se bude odehrávat v domě posedlé. Trvat bude hodinu až dvě, koketuji s myšlenkou hry rozdělit do několika dějství. Settingem je „univerzální fantasy středověk“, tedy pověry, bázeň před silami, které nás přesahují a „venkovanství“ lidí Krupné.

Předsmlouví (Sallahovo)
Je tomu přesně pět let, kdy alchymisté knížete Tanwara odhalili tajemství střelného prachu, čtyři léta od konstrukčního zdokonalení mušket a děl tak, aby zabíjely, alespoň většinou, ty vpředu. Tanwar v potřebě splatit své dluhy nebál se s převratnou zbraní napadnout na zlato bohatou část králova území a tím riskovat útok královské armády. Král Udun II. svolal zbytek svých knížat, leč hrozivé zvěsti o smrtících novotách zajistily strach tak všeobecný, že svorně shodli se na diplomatické cestě. Na podzim dozněly výstřely, tři největší zlaté doly v království byly zabrány a zimní příměří rušil jen třepot křídel poštovních holubů. Po vleklých domluvách, které trvaly téměř rok, nyní, na sklonku léta, chystá se na neutrálním území vybraném mágy Řádu stříbrného oka sjezd obou táborů, aby byla s konečnou platností podepsána mírová smlouva na základě vyjednaných ústupků ze strany královské moci.
Místo bylo mágy, kteří zřejmě zachovávají neutralitu, vybráno z neznámého důvodu. Leží mimo obvyklé trasy, na hranici Tanwarova knížectví a královského Středu. Momentálně se na místě sjíždějí řemeslníci, ale i jiné zájmové skupiny, které mají „připravit“ místo podpisu smlouvy pro tak slavnostní událost. Signatáři mají dorazit již za tři dny, přesto pro neshody v organizaci není nic hotovo, naopak, zdá se, že kvůli špatně odvedené práci bude někdo královsky potrestán.
Na místě je tedy již několik skupin. Řemeslníci, kteří mají zajistit vše potřebné pro stavbu stanů, ohrad a podobných věcí, zástupci obou stran s eskortou, mágové řádu stříbrného oka, druid z místního lesa, umělecká skupina, potulný rytíř, který má být odměněn za své činy, a několik vítaných a několik nevítaných osob s úmysly více, či méně známými. Situace je již tak dost vyhrocená, přesto mají všichni problémy větší, než by si kdy byli schopni připustit. Čas se krátí a Tanwar ani Udun II. nejsou proslulí svou milosrdností.
Řemeslníkům schází materiál, zástupci se nemůžou shodnout na průběhu akce, mágové jsou bůhví proč znepokojeni, druid rezolutně odmítá užití materiálu z místního lesa na stavbu, umělecké skupině jeden z členů onemocněl záhadnou chorobou, rytířovi někdo ukradl meč, jen zbylí kupci a příchozí vypadají spokojeně, ale vydrží jim to?

Pro atmosféru přidávám pár fotek z loňska:



úterý 4. září 2012

závěrečný PROSLOV!


Jak už jsem říkal – tohle byla asi nejpunkovější a nejabsurdnější akce, které jsem se kdy účastnil. To rozhodně nemyslím jen v dobrém, ale přece jen, už jsem tak nějak přijal, že jsem pankáč, a absurditu mám dost rád, takže se mi to celkově moc líbilo. Jak už jsem rovněž říkal – dlouho jsem nevěděl, jestli je celá akce larp, nebo jestli to naopak s larpem nemá nic společné ho, a rozhodl jsem se pro první možnost. Dík vám za to (napadá mě paralela s „textem“ poststrukturalistů… ale to je jedno). Hráli jste skvěle – ať už to byl kterýkoli s larpů, od Nošení dřeva přes Celodenní déšť, třídenní mokro či Návštěvu u Elfinů po Hranici, EleVAN (mimochodem, někdy v ten samý den stavěli na té naší obskurní trase policajti) nebo Hospodu U Svatých. Orgové měli navíc, aby se nenudili, vlastní minilarpy typu Vymysli stůl aka Nemáme nohy, Vraž latrínu do auta (alusion alert!) či Odvážení věcí (to jsme jeli čtyři vepředu, Sallah stál a opíral se o středový kůl stanu, který končil asi centimetr od skla, a modlil se, aby nevypadnul), a to počítám jen ty na místě, některé další, třeba Hecuj Sallaha nebo Bojuj s leností, trvaly měsíce.
Měl bych asi vysvětlit aspoň dodatečně název larpu – ostatní okolnosti jsou snad popsány na blogu v úvodu. Úhel pohledu odkazuje samozřejmě ke skutečnosti, že každý má na stejné události poněkud jiný (a značně omezený) názor. To jsme se snažili zohlednit především při psaní postav. Mělo tedy jít dost o zkoumání komunikace, především (ne)dorozumění. Název zároveň odkazuje na různé možné pohledy na larp, tady jsme asi ve finále uspěli, jak tak počítám, kolik larpů se tam vlastně rozjelo – a kolik by se jich ještě mohlo rozjet, ale o tom později.  
Pro zajímavost doplním, o co mělo jít v Hranici. Samotný název odkazoval k fyzické hranici království s jinými zeměmi, hranicím poznání, hranicím lidských možností a hranicím, na nichž planou kacíři. První aspekt je dost zjevný. Druhý a třetí byly zastoupeny v setkání s „jiným“, jinak řečeno v střetu dvou nic o druhé straně netušících skupin, z nichž jedna měla vskutku vyjetou filosofii/kulturu vybudovanou okolo náhody, která cílila na rozbití stereotypu o primitivních pralesních divoších bez přepálení na druhou stranu. Snažil jsem se o opravdu autentický pocit ztracenosti a neznáma, proto o sobě skupiny napřed nevěděly nic a proto jsem Příchozí dovedl doprostřed neznámého lesa se zavázanýma očima. Čtvrtý prvek nakonec absentoval, protože nebylo agresivního církevního kontrolora, ale mělo jít o zkoumání nepochopení, fanatismu atd. Z toho mála, co jsem viděl, musím rozhodně ocenit, že si Místní tu náhodu opravdu užili (sice jsem každému naordinoval trochu jiné vidění náhody, což nakonec trochu vymizelo, ale to by asi chtělo důkladnější přípravu a větší organizovanost). Poněkud se vytratily i soukromé snahy jednotlivých postav, například šlechtična bez vlivu by snad mohla využít bylinkářčiny houby či drogy příchozího k ovlivnění svého otce, případně by mohl romantik konfrontovat svůj pohled na náhodu s tím lesním, ale to vlastně asi udělal. Jsem si vědom toho, že to chtělo lepší přípravu, ovšem nabité (a úžasné) prázdniny tohle trochu sežraly, nestíhal jsem všechno (btw, hned v pondělí jsem jel zas pryč a tenhle text nepíšu v klidu domova). Déšť mě mrzel hlavně v tom, že se Místní nemohli válet v listí a hrozně si to užívat, ale i tak celkem jeli. Docela by mě zajímalo vaše srovnání postav od Místních a Příchozích – Místní podle mého měli sice zajímavější život, ale byli dost nekonkrétní, zatímco Příchozí byli konkrétnější a víc směřovaní svou nouzí. Hranici jsem vymýšlel já, ale opravdu za hodně nápadů (k postavám a hře celkově) vděčím Usámě. A samozřejmě jsme to probírali se Sallahem.
Epilog:
Příchozí: Řekněme, že náhoda byla tentokrát milosrdná a nikomu z vás se rána nezanítila. Tma vás nepronásledovala, zato jste měli dost hrozivé sny, v nichž se vám zjevoval obrys obrovité šelmy neznámého druhu, která vám oznámila, že tajemství Lidu střeží a budou střežit různé mocnosti. Na kraji lesa vás zadržela pátrací výprava vyslaná církví a po výslechu rovnou pokračovala směrem k vraku vzducholodi. Po pár hodinách vás vyděsil bestiální řev z lesa. Poté jste se domluvili, že tohle tajemství bude vydávat každý sám za sebe, a rozešli jste se. Romantik má hezkou příhodu a námět k zamyšlení. Šlechtična bez vlivu má velice zajímavou informaci, která se dá použít různými způsoby. Dobrodruh se zbavil tmy. Zarchonit má pár nových kousků do své sbírky a možná novou, úplně jinou práci. (Mimochodem, to jméno vzniklo tak, že jsem napsal v nějakém kontextu „zarochnit“ , nějak se upsal a pak poznamenal, že to zní jako nějaký vzácný kámen.)
Místní: Tady budou výsledky viditelné až dlouhodoběji, ale každopádně to pomůže obohatit váš genotyp. Takže by už nemuseli být lidé s šedou kůží či chaotickými magicko-narkotickými schopnostmi. A mohlo by vás být víc.
K Hospodě U Svatých můžu jen zopakovat, že jste super hráči, protože jste opět parádně uchopili své postavy a vžili se do předložené situace – ano, do situace, protože nic víc tam nebylo. Zažili jste obyčejný večer, i když s vcelku neobyčejnými hosty a v neobyčejné zemi. Hospodu vymyslel převážně Sallah s mou pomocí. Prvek tmy se objevil asi dva týdny před hrou, kdy s ní na jedné schůzce přišel Sallah a okamžitě jsme dali dohromady, jak by to tam mohlo proběhnout. Opět chyběly nějaké informace a dost se to zhaluzilo velice rychlou smrtí svatého muže, který by přece jen věděl, co a jak. Jinak veliké díky Elfin a Deraniovi za materiální podporu hospody.).  
Celkově mi z toho leze, že bych měl být zodpovědnější a pracovitější, což jsou takové nereálné životní cíle;), ale zároveň, že to ve své podstatě bylo fajn (hm, úspěch larpu beztak nezávisí jen na úžasné organizaci, vždycky se toho hodně stane jinak, než org zamýšlel). Už teď mě napadají dvě možnosti pokračování, buď třídenní svět (bylo to krátké!), nebo takový minifestival minilarpů od různých lidí. A ještě mě napadla taková dost punková akce, ale to by bylo něco úplně jiného (dám vědět, až si to nějak stručně zformuluju, zajímá mě, co si o tom budete myslet). Mimochodem, kdyby vás zaráželo, že neděkuji nijak konkrétně, je to z dobrého důvodu. Kdybych vypisoval opravdu všechno i se zdůvodněním, strávím tím víc času než přípravou Úhlu pohledu:P.
Dík, lidi! Kritizujte, motivujte, vymýšlejte, pokračujte… 

vlndl 

čtvrtek 23. srpna 2012

Rozpis přihlášených postav pro Hostinec u Svatých (ať máte trochu přehled):

Hostinský - Deranius
Hostinská - Elfin
Hostinské mladší - Usáma
Hostinské starší - Haleth
Svatý Bojovník - Berethir
Blázen - Conan
Poutník s nepřítomným pohledem - Wel
Prominentní dceruška - Ruth
Bylinkářka - Miranda
Lovec - Itgan
Tulák - Iri
Poutník s příjemným vystupováním - Káťa Cyprová (Ruthka napovídá Řitěnka, ale nevím, kolik by vám to řeklo)
Dva ozbrojení - Halvar a Mu
Dcera hostinského ze sousední vsi - Dominika aka Noha

středa 18. července 2012

Varovný úvod, úvodní varování


Vítejte na stránkách (ehm, víme) larpu Úhel pohledu organizovaného Valandilem a Sallahem. Jedná se v podstatě o nástupnickou akci Norgathu, která proběhne opět na louce u Mladotic v termínu 30. 8. – 2. 9. 2012. A bude to víceméně fantasy. Pokud vás tohle neodradilo, vítejte ještě jednou a čtěte dál.   
           Závorka. Ze všeho nejdřív bychom asi měli vysvětlit použití blogu. Ani jeden z nás neumí dělat stránky, a navíc je takhle malá akce ani nepotřebuje: větší část informací půjde přes mail, rozhodli jsme se tedy pro komunikaci našeho nápadu tímto způsobem, který nám ušetří spoustu času (a ten pak budeme moci věnovat přípravě samotné hry). Dále je fajn, že Google má tak nějak všechno pohromadě a že dal do svých blogů možnost komentovat (využijte ji, případně pošlete mail). Konec závorky. 
Původně jsme tenhle larp plánovali úplně jinak, ale pro naši lenost a nerozhodnost jsme s tím za devět měsíců pohnuli pramálo. Chtěli jsme propracovat svět a pak do něj zasadit několik kratších her pro menší počet lidí, které by se odehrály během tří dnů a v nichž by klíčovou roli hrálo náboženství. Snaha dělat věci pořádně nás však dovedla jen k trojímu přepracování konceptu světa od základu a následnému uvědomění si nerealističnosti projektu, které nicméně přišlo někdy v době, kdy jsem začínal psát eseje, no a než přešlo zkouškové, byla polovina června a lidi se začínali ptát, jestli to vůbec uděláme.
Uděláme. Hry budou nakonec jen dvě, pro 15-30 lidí a každá přibližně na odpoledne. Půjde tak trochu o experimenty s formou a pravděpodobně i obsahem. Nevyhovoval nám formát třídenního čtyřiadvacetihodinového světa, po pěti ročnících (i když na posledním jsem se už moc nepodílel) už nám přišel poněkud vyčerpaný a moc jsme nevěřili v úspěšné zaplnění nějakým smysluplným neokoukaným děním. Zkoušíme se tedy posunout někam ke komornímu larpu (který je pro nás sám o sobě moc malý, protože jsme Norgath kromě larpu brali vždy také jako setkání), tedy k větší intenzitě a snad i realističnosti, protože v minimalističtější hře by měla být daleko menší potřeba různých atmosféru ničících simulací, třeba provázkových budov. Na druhou stranu se chceme vyhnout jistému patosu, který je občas spojený s větší intenzitou komorních larpů. Dalším problémem světa bylo, že jsme nedokázali sehnat místo podobně dostupné (pro nás) jako tábořiště u řeky u Mladotic a nechtělo se nám pošesté hrát ve stejných kulisách; přestože jsme místo nakonec nezměnili, plánujeme využít jiné části lesa, než jsme obsadili na Norgathu, v čemž nám pomůže větší mobilita menšího larpu. Co se obsahu týče, vždycky nám dost vadila fantasy klišé, přestože se nám jim často nedařilo unikat (ti věční nemrtví), i jistá omezení jakousi slušností k hráčům (to neznamená, že teď popustíme uzdu svým sadistickým sklonům a pošleme vás na desetihodinovou torturu, ale spíš že si prostě výjimečně dovolíme vystoupit z klišé, že každá situace je řešitelná a všechno musí dávat smysl). Během hry může (ale rozhodně nemusí) proběhnout pár, hm, sociálních experimentů, které prosím neodsuzujte a priori, ale až po úvaze o tom, jestli opravdu neměly žádný smysl.
Mimochodem, ano, tahle verze larpu je méně náročná na přípravu a je v ní víc času na zcela legální mimoherní komunikaci.
Valandil, Sallah

Chyby a nejasnosti v textech a různé dotazy házejte do komentářů nebo na mail.
PŘIHLAŠOVÁNÍ SPUŠTĚNO!

Informace ke hře

Reálie herního světa
Tahle část je nekonkrétní, protože má být nekonkrétní. Nechceme zatím vypouštět (zvlášť kvůli Hranici) moc přesných informací, takže tu jde především o povědomí o světě. Každá postava ví o světě něco jiného – a hráč tyto informace dostane, až si postavu napevno vybere.
Vaše postavy mají nějaké povědomí o světě, ve kterém žijí, ovšem zpravidla dost mlhavé, protože to třeba jsou sedláci, kteří nevyrazili dál než dvě hodiny do nejbližší vesnice. Proto tu nečekejte podrobné popisy. Vaše postavy pocházejí z víceméně středověkých vesnic a městeček, ovšem přes tuto nutnou inspiraci je náš svět fiktivní a nedá se spoléhat na nějakou konkrétní spojitost s historií současností nebo fantasy klišé. Může to vypadat samozřejmě, ale už jsem měl pár debat s hráči, kteří například tvrdili, že podle precedentu z evropského středověku mají být placeni králem. Proto vás vyzývám, myslete na to, co všechno si může postava domyslet. A pokud narazíte na nelogičnost, před odsouzením orgů prosím rozmyslete, jestli není tato nelogičnost záměrná a jestli prostě nejde o provokující „jinakost“ (the Other, nevím, jak to vlastně používají v češtině).
Království, ve kterém se obě hry odehrávají, je osídlené lidmi evropského typu (ano, máme multikulturní deficit). Vládne mu král s neomezenými pravomocemi, který uděluje panství šlechticům, aby se o ně starali, přesto je stále dost královské země. Královské země mají obecně víc svobody i víc problémů, které je těžší řešit, protože poddaní se musí odvolávat do sídelního města. Naproti tomu v lénech vládne větší kontrola v pozitivním i negativním smyslu: výběrčí daní přijde vždycky, ale bandité, co vypálili vedlejší farmu, budou potrestáni do tří dnů, ještě než stihnou napadnout i vás. 
Církev v říši je elitářská organizace zabývající se teologií, vzděláním, vědou a magií, do běžného života zasahuje zřídka; vystupuje proti tělesné i duševní zahálce a zlu, ovšem k lidu šíří své teorie pouze v zjednodušené formě: „Pracuj.“ a „Neubližuj. Jako bys ublížil sám sobě.“, říkají mlčenliví kněží na svých cestách. Jediná věc, kterou pronásledují, je nekontrolovaná magie, věří totiž, že bez patřičného teologického vzdělání nemůže být pochopena a vede ke zlu. Přes svůj odstup je církev oblíbená, její putující příslušníci totiž často pomáhají lidem, případně se i organizují, pokud je světská spravedlnost slabá. Jinak se lid modlí k bohům, protože jsou dobří.
Fauna a flóra je normálně středoevropská, jen je nutné se spolu s nehybností prostorovou pohnout časem – třeba o pět set let nazpátek, čili medvěd je celkem běžné zvíře. Dále tu je řada nezvyklých tvorů, problémem však je určit, kdy si je lidé vymýšlí a kdy opravdu existují. Opět, postavy nemají přístup k definitivním informacím.
Hygiena je nevalná, nemocí dost, strachu z nich (zejména z epidemií) taky, ovšem na kroky ke zlepšení se toho ví málo.
Jazyk je v království jeden, ovšem v odlehlejších oblastech bez přístupu někoho mluvícího královským standardem vznikají nářečí, naštěstí bývá dorozumění možné zcela bez problémů.
Pokud se vyskytne inteligentní bytost podobná člověku, stíhá ji obvykle opovržení a je vnímána jako neúplný člověk. Takovéto případy pak žijí na dně společnosti, případně jsou vyhnány do divočiny, jen málokdy zabity.
V tradiční rodině muž pracuje a žena se stará o děti. Ani jeden nemá žádné zázračné svobody. Mezi těmi, kdo se normě svým životním stylem vymykají, jsou zástupci obou pohlaví.

Pravidla
S přihlédnutím k velikosti akce a očekávanému složení účastníků je moc neřešíme, ale tady jsou základy.
Boj
Vzhledem k předpokládanému minimálnímu výskytu bojů a snaze o atmosféru fiktivního světa použijeme (podobně jako pátý Norgath) reálný systém zranění, což neznamená paralympiádu, ale spíš to, že každé zranění zásadně ovlivní možnosti postavy. Po seknutí do ruky nejenže není možné ruku používat třeba k uchopení kladiva a zatloukání hřebíků, ono to dokonce bolí, takže člověk upustí meč a odpotácí se stranou. Samozřejmě, záleží na intenzitě rány, to si ale dovolíme nechat na posouzení vám, hráčům, pouze před hrou předvedeme, jak by to mělo fungovat.
Jinak požadujeme samozřejmě obalené zbraně a rozum při jejich používání. Stejně je řada postav vůbec nebude mít.
Dovednosti
Idea zlepšit pravidla pro dovednosti se vyskytla už v průběhu prvního Norgathu, idea zjednodušit je v průběhu druhého. Až teď ale dovednosti opouštíme jako věc v našem pojetí larpu zbytečnou. Magie se ve hře bude vyskytovat minimálně a to v podobě, která nevyžaduje pravidla. Jinak co umíte, umíte, ale uvažte, v jaké roli se nacházíte, protože vaše postavy pravděpodobně umí a zejména ví daleko méně než vy jako hráči. 
                Ostatní
Od lidí pod 18 let budeme chtít prohlášení o tom, že za ně mají zodpovědnost rodiče, ale jinak jejich účast nijak neomezujeme.
Alkohol během dne s rozumem.
A pořád platí zákony ČR:).

Vlastní larpy
                Hranice:
Začalo období stability a říše má opět čas šířit civilizaci. Jenže takových pokusů už za ty stovky let, co v oblasti funguje nějaký stabilní stát, proběhlo několik a vzhledem k mezidobím politických zmatků vlastně nikdo neví, jak to v pohraničí vypadá. Kultury severovýchodních lesů a pustin v čisté podobě už prakticky vymizely, ale jejich vliv trvá. Kmeny splynuly s výpravami osadníků hledajících novou půdu a vytvořily řadu nových osobitých kultur, které následně přerušily komunikaci s centrem státu. Nyní z přelidněné říše ke hranicím znovu vyráží výpravy s různými pohnutkami. Někteří přináší civilizaci a náboženství, někteří hledají místo, kde by se dalo svobodněji žít (ať už potřebují onu svobodu k čemukoli), někteří hledají bohatství. Jsou to průzkumníci, dobrodruzi, muži víry i kolonizátoři. Reakce na ně jsou různé. Někteří naráží na agresivní houfce horalů, někteří na nepřirozené přírodní úkazy, někteří na nadšené otroky. Navíc často procházejí oblastmi již dříve kolonizovanými, takže se původní čistá opozice civilizace-barbarství rozplývá do nejistoty.
V Hranici půjde o jedno z těchto setkání. Ani jedna strana neví, co přesně na ni čeká. Zařídit se dopředu není tak úplně možné, všechno se rozhodne až na místě.  
Hra potrvá několik hodin (6-8) a bude se, jak už to tak na larpech bývá, odehrávat na dvou rovinách – osobní a skupinové, kdy každá postava bude mít vlastní problémy a cíle, ale zároveň funguje jako součást nějaké frakce. Vzhledem k tomu, že se jedná o průzkum, jsme se rozhodli vypustit jen minimum informací, další (tedy o postavě a o frakci) dostanete, až si vyberete frakci – tedy Příchozí nebo Místní.  
    
                Hospoda U Svatých  
Tento larp se bude odehrávat v hostinci a přilehlém okolí, kde sídlí Svatý muž, k němuž se již druhým rokem vypravují na své pouti po posvátných místech davy poutníků.  Hostinec leží kus stranou od hlavních tahů království, nedaleko hranic kolonizovaného území. Tahle oblast patří přímo králi a vzhledem ke své odlehlosti je dost zanedbávaná, proto se lze zde setkat s všelijakou chátrou, kterou ze svých polností šlechtici vykážou. Na druhou stranu je zde silně zakořeněna víra a tak jsou zde v neustálém rozporu davy zločinců a „světců“, kteří spolu mečem a modlitbami vedou nerovný boj. Církev zvolna přebírá v místním regionu rozhodující slovo, a coby do „sídla neřesti“ se sem stahují též různí samozvaní „vymítači zla“, ať už v jejich pojetí znamená cokoliv. Místní hluboké lesy zřejmě skrývají nejedno tajemství, ačkoliv většinou jsou, dle četnosti navrátivších se, smrtelná. Tudíž se najde již málokdo, kdo by měl potřebu se po nich pídit.
Postavy zde budete mít do značné míry připraveny, konkrétní historii si vymyslíte sami, ale lecjaké potřeby, pohnutky, cíle atp. již dostanete (po vzoru Themy) do začátku.
Postavy (s výjimkami svatého muže a hostinských jsou androgynní, tudíž si pohlaví pro den hry vyberte sami; postavy ponesou vaše jména; ano, máme deficit v oblasti genderové korektnosti, mužský rod je brán jako základ):

Svatý muž
Přišel do této oblasti asi před rokem. Samozřejmě nesídlí přímo v hospodě, ale jen v okolí ve vlastní skromné chatrči, hospoda si ovšem jeho přítomnost nemůže vynachválit, protože jí od té doby závratně vzrostly tržby. Našel zde svaté místo, na kterém celé dny medituje a přijímá věřící, žehná jim a radí. Jinak jej hostinský podporuje jídlem, případně i noclehem, přestože svatý muž jeho podnik takřka nenavštěvuje. Církev jeho svatost zatím nepotvrdila ani nevyvrátila.

Hostinský
Snaží se všemi možnými prostředky zvelebit svůj podnik. Ten momentálně zažívá nebývalý rozkvět právě díky přítomnosti poutníků, kteří chtějí navštívit svatého muže. Rád by přilákal další lidi, kteří by mohli zvětšit potenciál usedlosti. Přes jeho náklonnost ke svatému muži nemá příliš v oblibě klasickou církevní hierarchii.

Hostinská
Velice pracovitá a přičinlivá žena, které však dosud chyběla možnost své schopnosti zúročit. Nyní pomáhá svému manželovi naplnit jeho vizi nového svatého města, nejlépe plného krásy a bohatství. Velice ráda se baví s poutníky, radí jim a vůbec dělá všechno pro to, aby jim pomohla a přesvědčila je o skvělosti svatého muže. Ráda by se dostala mezi šlechtu.

Hostinské starší
Dědic hostince. Podporuje své rodiče v jejich snaze o rozvoj podniku, ovšem má jisté výhrady ke svatému muži – vnímá jej totiž jako lehce podvratný živel v církevním systému, jehož vysoké pojetí (majestátní chrámy a skvělé obřady) je mu tak blízké. Zatím však nejde vyloženě proti svému otci. 

Hostinské mladší
Věčný nespokojenec, známý i mimo bezprostřední okolí pro své divoké výpravy po okolních vesnicích a především jejich hospodách. Nesouhlasí s otcovými velkolepými plány ani s matčinou snahou povznést se nad plebs, ovšem líbí se mu šlechtický způsob života.


Svatý bojovník
Věčný potíratel nepravostí. Přesvědčený věřící, někdy až fanaticky zastupující své vyhraněné názory podložené neochvějnou vírou v svatost Církve. Je zde pro požehnání Svatého muže na své další zlopotěrné cesty. Někteří zvědavci již zaslechli zvěsti o jeho udatných činech.

Blázen
Nedávno do hostince přišel otrhaný pomatenec. V hlavě to jistě nemá v pořádku, protože se chová šíleně, blábolí nesmysly a mnohým slouží jako zdroj veselí. On si ze smíchu druhých nic nedělá, dokonce to vypadá, že ho těší. Zdá se, že má laskavé srdce, nedotknuté zlem a tak je hostinskými jeho přítomnost tolerována. Najíst zadarmo mu ale rozhodně nedají.

Poutník s nepřítomným pohledem
Zvláštní postava v černém plášti dorazila před dvěma dny do hostince. Působí značně tajemně, chová se chladně a odtažitě a velmi dobře platí. S nikým se moc nebaví a zatím, zdá se, nemá potřebu ničeho jiného, než tichého popíjení (případně pokuřování dýmky). Má znamení poutníka (fialová svíčka nakreslená na čele až nose), ale zatím nikdo nepozoroval, že by se za Svatým vypravil.
           

Vysoce postavený
Bohatě oblečený člověk nejasného původu. Možná šlechtic, možná obchodník, možná zloděj, který někde ukradl šaty, avšak chová se vybraně. Zdá se, že cosi hledá, alespoň se pořád rozhlíží, prohlíží okolí a všemožně se vyptává, někdy i na naprosté nepatřičnosti. V jeho společnosti je neustále jeho osobní strážce, zdá se ovšem, že jde o službu ryze pro peníze, protože mezi nimi sem tam vzniknou spory.

Osobní strážce
vysoce postaveným neustále chodí ozbrojenec zjevně sloužící coby osobní strážce. Rozhlíží se podobně jako jeho pán, na případné zvědavce vrčí a do řeči se dává až po několika korbelích. Poté vypravuje o všelijakých bitvách, bojích a potyčkách, jichž se účastnil.
           
Prominentní synáček
Velice vkusně oblečený mladík s pochybnou motivací pro výskyt právě v tomto hostinci. Nervózně se rozhlíží, jak kdyby po něm někdo šel. Ruce se mu klepou, že korbel div nemusí svírat oběma rukama, aby nerozléval moky, co do sebe po litrech klopí. Jeho přítomnost mezi poutníky na svaté cestě je více než podivná.
           
Bylinkář
Místní bylinkář, který tráví čas sběrem všelikých rostlin po lese a zbytek tráví v hostinci u svatých, kde nad pecí suší své produkty. Působí dojmem, že je většinu času lehce mimo. Při sběru se řídí pohyby nebeských těles a tisíci dalšími věcmi, které mu v případě potřeby vždy slouží jako dobrá záminka pro prodloužený pobyt v hospodě. Dlužno podotknout, že na nachlazení není nad jeho bylinný čaj.
                       
Syn hostinského z vedlejší vsi
Nepříliš vzdělaný, řekněme hloupý, otrhaný, hrubý až sprostý mladík, který se zde nedávno zastavil a od té doby sedí ve výčepu a pije. Nikdo neví, proč syn významného hostinského z vedlejší vsi je zrovna zde, v konkurenčním podniku, ale nikdo prozatím nenašel odvahu se ho zeptat.
           
Církevní koumák(-g)
Na své cestě za vyhledáním a zničením každého projevu necírkevní magie do hostince zabrousil i jeden církevní mág. Z jeho očí září vlídná nadřazenost až soucitná arogance. Nemá příliš potřebu se vybavovat s nezasvěcenci, snad jen, když zaslechne zmínku o kouzlení, zakletí, prokletí, odekletí, a jiném kletí. Dost možná existuje nějaká cesta k obměkčení jeho vírou ztvrdlého srdce…

Dva pocestní ozbrojení
Do hostince včera přišli neznámí pocestní. Nikdo je, jak to tak u pocestných bývá, ještě v místních krajích neviděl. Působí slušně, ač včerejší pitka byla velice bujará, ale v nestřežených chvílích jsou vidět záblesky zbraní zpod jejich plášťů. Snad dobrodruzi, snad zastánci práva a spravedlnosti, kdo ví… (Samozřejmě jeden člověk hraje jen jednoho pocestného, ale jsou si opravdu podobní.Není nicméně nutné hlásit se ve dvojici.)

Lovec
Se dvěma podivnými tvory na ramenou dorazil sem tam se zastavivší lovec. Nestavuje se zde často, ale okolní lesy má dobře prochozené. Loví co se namane, ať už pro jídlo, či jen tak, ze sportu. K přírodě moc vztah nemá. Jeho dobrodružné historky z lovu roztodivných potvor jsou vítaným zpestřením hostinské konverzace.

Tulák
Od města k městu, od hostince k hostinci se toulá a koumá coby. Dost možná umí něco přínosného, zde to ale zatím nepředvedl. Jeho šaty však nevypovídají o schopnostech, které by mu snad nějak výrazně vynášely. A dost možná se jen něco nezadařilo, každopádně jeho historky jsou zábavné a poučné zároveň, je totiž dobrodruhem beze zbraně.

Poutník s příjemným vystupováním
A ještě jeden poutník s fialovou svíčkou na xichtu zavítal v těchto časech do hostince u svatých. Relativně slušně oblečený, přátelsky vystupující, ale stejně je lehce plachý a spíš si hledá své místo v koutě. Konverzaci se ovšem nebrání, ač na nějaké obtěžování reaguje až násilně. Zpravidla je ovšem pohroužen do hlubin své mysli.

Neherní (organizační) informace


                Larp Úhel pohledu proběhne od 30. 8. do 2. 9. 2012 na „norgathské“ louce u Mladotic, počítáme s 15-30 lidmi. Účastnický poplatek jsme stanovili na 120,-, pokud se přihlásí více než 20 lidí, snížíme jej na 100. Tuhle cenu při tomhle počtu si můžeme dovolit díky sympatickým ronovským skautíkům a díky nashromáždění různých věcí během Norgathů. Nicméně jak zázemí, tak herní kulisy a vybavení se ponesou v dost minimalistickém duchu. Na místě tentokrát nebude opravdu nic kromě jednoho velkého stanu na večerní posezení a latríny, čili stany a jídlo si dovezte vlastní a vodu převážně taky, i když té pár kanystrů dovezeme.

               Harmonogram:

30. 8. Přes den příprava místa (když vás pár přijede a pomůže např. se stavěním velkého stanu, budeme moc rádi), příjezd, registrace (resp. placení), řešení případných dotazů k postavám. 19:00 – Úvodní proslov + ostatní dotazy, poté neherní večer.
31. 8. Ráno je stále ještě možný příjezd. Od 11:00 do šesti (+- dvě hodiny) – Hranice. Poté neherní večer.
1. 9. Přes den volná zábava. Od 16:00 minimálně do tmy, pak záleží na vás – Hospoda U Svatých. Poslední večer.
2. 9. Úklid, hodnocení, odjezd.

                Přihlašování
Bude komplikované jako prase, ale hlavně pro nás, takže vás prosíme o trpělivost a časté návštěvy mailu. Hlásit se budete přes mail uhelpohledu.larp@gmail.com. (Nebráníme se ani domluvě přes fb/icq/skype/osobně (třeba na Tauree), ale mail je základ.)
1) Do mailu napište něco, podle čeho vás budeme moci identifikovat. Dále sdělte, jakou postavu z Hospody U Svatých si berete a za jakou frakci chcete jet na Hranici. 
2) My vám pošleme na výběr postavy z vaší frakce z Hranice, informace o frakci a podrobnější info o vaší postavě z Hospody.
3) Vy nám řeknete, jakou postavu z Hranice jste si vybrali.
4) My vám pošleme podrobné info o ní. 
5) Pošlete nám své „historie“ obou postav.  
6) My vám k nim dodáme „osobní questy“. 
! VZHLEDEM K TOMU, JAK MOC SE NÁM TO VLEČE, NEJSOU BODY 5 A 6 POVINNÉ, ALE ROZHODNĚ VÁM POMOHOU UŽÍT SI HRU. BUDE TAKÉ MOŽNÉ TYTO BODY ČÁSTEČNĚ VYŘEŠIT NA MÍSTĚ, POKUD PŘIJEDETE VČAS, ALE PRAVDĚPODOBNĚ TÍM PONĚKUD UTRPÍ KVALITA!
                Na mail směřujte také poznámky, dotazy a podobně, které nebudete chtít dávat do komentářů.
                Obsah "historie" (nebo spíš popisu postavy, ale tohle už je zažité a srozumitelné) je na vás, může to být čiré vyprávění o vaší minulosti i čirá charakteristika, ideál je ovšem někde mezi tím. Co se týče rozsahu, zkuste se trefit někam mezi 200 a 700 slov, ale to je spíš vodítko. Jde prostě o to, abyste vy i my věděli, co hrajete, vy, abyste to mohli hrát (...), my, abychom vám to mohli umožnit.   
                Požadavky máme zcela tuctové. Potřebovat budete klasický fantasy kostým (ideálně dva, ovšem v zásadě stačí, abyste neměli úplně stejné kostýmy na obě hry – v případě nouze bychom měli být schopní vám něco půjčit) – nepožadujeme nic úžasného, protože půjde hlavně o RP, ale nemělo by to rušit – žádné modré rifle, trička, kožené bundy, dejte si pozor i na boty. A samozřejmě požadujeme, abyste hráli roli, kterou jste si vybrali a napsali. To především. Jde jak o držení charakterových vlastností, tak například o vhodný výběr slov (např. se snažte vyhýbat přejatým slovům, i když to někdy už ani nejde, případně slovům označujícím nově vzniklé zkušenosti, případně narážkám na skutečné současné i historické události) nebo o pečlivé uvážení, co vlastně vaše postava ví (vědomosti hráče se nerovnají vědomostem postavy; nejenže postava neví, že Handmaid’s Tale byla napsána 1979, ona ani nemá povědomí o něčem jako utopie či dystopie; snažte se oprostit od naší kultury:)).
Přístup autem od Mladotic, pěšky od vlaku nebo autobusu od Třemošnice, však ony jsou na té mapě vidět i cestičky.